|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
|
Přístup Bushovy administrativy k otázce iránského jaderného programu: od teorie k praxi
Štěpánková, Jitka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Íránský jaderný program představuje problém již mnoho let. Ačkoliv režim v Teheránu formálně nepřiznal, že usiluje o vytvoření jaderné zbraně, a toto nařčení popírá, mezinárodní společenství z postupu íránské vlády usoudilo, že snaha získat jadernou zbraň je opravdu jejím cílem. Spojené státy americké zareagovaly na vývoj íránského programu a snažily se jej buď omezit, nebo zastavit úplně. Bushova administrativa nebyla v tomto ohledu výjimkou. Ač se v průběhu let 2001 - 2009 v přístupu k Teheránu mnohé změnilo, jaderný program nadále postupoval a dodnes představuje velké nebezpečí. Otázku, jak nejefektivněji přistupovat k režimu a docílit toho, aby Írán nukleární zbraň nezískal, si kladli nejen američtí politici, ale i badatelé, odborníci a analytici. Tato práce porovnává koncepty navrhované akademickou komunitou s reálnou politikou praktikovanou Bushovou administrativou a zjišťuje, že se oba postupy poměrně lišily. Zatímco převážná část akademiků doporučovala administrativě ustoupit od ekonomických sankcí a agresivní rétoriky operující s možností vojenského zásahu, americká vláda sankce proti režimu naopak zpřísňovala a dále zvažovala možnosti intervence. Jelikož Írán nadále pokračuje ve svém programu, dá se usoudit, že přístup nedosáhl zamýšlených výsledků. Přinesl ovšem alespoň dílčí pozitivní...
|
|
| |
|
|
Legalita kosovského zásahu
Lachi, Olesea ; Kalová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pospěchová, Lucie (oponent)
Údery NATO, hned po jejich zahájení, vyvolaly velké debaty na celém světě: dilema spočívala v tom, že snaha zastavit ?etnické čistky? kosovských Albánců ze strany Bělehradu měla tak nejistý právní základ: zásah NATO v Kosovu totiž neměl mandát Rady bezpečnosti OSN. Zákaz použití síly je jus cogens v mezinárodním právu a výjimky které vyjmenovává Charta OSN zásah neospravedlňují. Přesto, mezinárodní společnost považuje zásah legitimním. Ve své práce bych se chtěla zaměřit právě na otázku legality kosovského zásahu NATO, částečně i legitimity, nebo nakolik se dá vykompenzovat ?neúplnou? nebo ?nedostatečnou? legalitu právní legitimitou.
|
host ::
RSS.